sobota 17. prosince 2016

Recenze: Bolest

Výsledek obrázku pro bolest maurizio de giovanniAutor: Maurizio de Giovanni
Počet stran: 192
Vydání: Epocha, 2016
Anotace:
Komisař Luigi Alfredo Ricciardi vidí mrtvé. Zjevují se mu obrazy zločinců i dětí sražených kočárem. Vnímá lásku, kterou prožívají, i překvapení z nejzazšího momentu. Cítí jejich bolest. Slyší jejich poslední slova. Uzavírá se proto do sebe a straní se ostatních lidí. Své schopnosti však zároveň využívá a s obrovskou vervou a dopadá jednoho vraha za druhým. Vidění však mohou být zavádějící. Když je brutálně zavražděn světově proslulý tenor Arnaldo Vezzi, Riccardi musí případ vyřešit v rekordním čase, protože se o případ zajímá samotný Duce. Pomůžou mu jeho schopnosti k rozlousknutí případu?

HODNOCENÍ: ★★★

Komisař Ricciardi je samotář, podivín a přeborník v řešení zapeklitých případů. Pomáhá mu v tom ta Záležitost, jak nazývá svou schopnost vidět mrtvé. Vidí duchy, cítí jejich bolest a slyší jejich poslední slova. A věřte, že vidět mrtvé je značně deprimující a zároveň velmi užitečné, pokud jste zrovna policejní komisař.

Viděl mrtvé. Ne všechny a ne na dlouho. Viděl jen ty, kteří zemřeli násilnou smrtí a to jen po dobu, kdy uvolňovali silné emoce. Viděl obraz mrtvého se stopami po zranění a s výrazem okamžiku těsně před smrtí, poslední slova opakovaná stále dokola, jakoby duše chtěla dokončit práci, kterou začala před odtržením od těla...

Slyšet poslední myšlenky oběti může být důležitým vodítkem při hledání vraha. Ricciardi proto exceluje v řešení vražd a odhaluje vrahy zdánlivě snadno. Jeho schopnosti jsou pro něj však spíše prokletím, než darem a v nitru nese velkou bolest. Nový případ však opět prověří jeho schopnosti a úsudek. Známý operní pěvec a miláček davu, Arnaldo Vezzi, záhadně zemřel přímo ve své šatně. A zatímco ostatní vidí jen bledé tělo nebožtíka, Ricciardi vidí ducha, který zpívá svou poslední operní árii. A okolo je spousta hádanek k vyřešení. Proč právě tato árie a proč má pěvec slzy na tváři? A jaké motivy měl asi vrah?

Ze všeho nejvíce vnímal jejich emoce. Pokaždé zachytil jejich bolest, překvapení, vztek, melancholii a někdy dokonce i lásku.

Související obrázekBolest pro mě byla očekávanou detektivkou, na které mě nejvíce lákalo téma duchů, taková ta pravá, temná duchařina, která je cítit již z obálky. Pochmurná není jen obálka, ale táhne se naskrz celou knihou a párkrát vás z toho až zamrazí v zádech. Bohužel, duchů a tajemna bylo nakonec v knize pomálu.

Čeho však bylo v knize až vrchovatě, byli různé vedlejší postavy. Upřímně se přiznávám, že jsem se ztrácela v cizích jménech a záplavě postav. Trochu mi to kazilo dojem z jinak zajímavého a chytlavého děje. V knize je totiž tolik postav z divadla, že chyběl snad už jen údržbář a popelář, aby to bylo kompletní. Ne, vážně se snažím nepřehánět, ale pro nepozorného čtenáře to byl pěkný guláš.

Rozhodně si ale nemůžete stěžovat, že by tenhle odvar byl slabý čajíček pro děti. Tohle je kniha ryze pro dospělé, s temnějším námětem a autor se navíc nebojí popisů mrtvých. Za to ho mohu jedině pochválit, protože v některých knihách není na jemnůstky a rozkošná slovíčka místo. Samotná detektivní zápletka je také povedená a zaujme. Užijete si spoustu napětí, pár zajímavých odhalení a spolu s Ricciardim budete zvědavě přemýšlet nad tím, kdo je vrah. Autor píše poutavě a tak je velká škoda, že neodolal a pomíchal až moc postav dohromady.

Pro mě byla kniha mírným zklamáním, jelikož jsem dostala něco jiného, než jsem očekávala. Své příznivce si však jistě najde, protože potenciál má. Lze ji přečíst na jeden zátah, jako příjemně napínavé večerní čtení.

3 komentáře:

  1. Naprosto souhlasím s tvým názorem :) Pěkná recenze :)

    OdpovědětVymazat
  2. Tak to je poprvé, co čtu spíše ,,negativní" recenzi na knihu. Zatím si ji všichni chválili :)
    Katy

    OdpovědětVymazat
  3. O knížce jsem vůbec neslyšela (teď se trošku sytím), ale nevypadá špatně, docela mě zaujala :) Pěkná recenze! :)

    OdpovědětVymazat